Jdi na obsah Jdi na menu
 


 

DOLOMITY BRENTA

Masiv Brenty najdete na východ od řeky Adige. V této části je to jediný horský masiv, který je dolomitického původu.Skupina Brenta je dlouhá 40 km a široká 12 km.Je ohraničená údolím Meledrio,Campiglio a Rendena.Centrum Brenty je od Passo Groste po Cima Tosa, která se svými 3.173 m je nejvyšší v celém pohoří.V pohoří Brenta najdeme 12 malých ledovců, které ještě nestihli roztát a jsou svědky zalednění z doby ledové.Mohutná ledovcová morena je patrná až do Lago di Garda.Nejzaledněnější je okolí Cima dˇAmbiez.Obrazek

Celý masív je obklopen sutovisky, které každoročně narůstají,až zůstanou po rozpadnutí věžiček jenom kopce z drobných kamenů.

Historie - stopy prvních lidí v masivu se odhaduje na 500 l.před kristem, kdy je dokumentována přítomnost Celtů.Před nimi se tu objevovali kmeny národů Veneto-Ilirica.Po Celtech přišli do oblasti Etruskové a po nich Gallové a Asterix.Od roku 1500 před Kristem jsou zde záznamy o pobytu Románů pod vedením Drusa.Početné doklady o prvních populacích ve Val di Non a Giudicarie jsou zakonzervovány v zámku Buonconsiglio v Trentu.Už staří římané dokázali ocenit klima, které je výrazně odlišné od Lazia a začali trávit dovolenou ve Val di Non a Val di Sole.

Po vpádu Napoleona do Trenta 1796 bylo trentíno prohlášeno další částí Bavorska a po pádu Napoleona je Trentino prohlášeno za součást Rakouska až do konce první světové války, kdy je opět Trentino Italské.

Geologie -  Adamello a Brenta mají rozdílný geologický původ.Tam, kde je nyní masiv Brenta, který dosahuje 3000 m, bylo mořské dno, které se vyznačovalo hojnou vulkanickou činností - přibližně před 225-196 miliony lety.Postupně byl cely masiv vyvrásněn.V nejvýchodnější části se v období Jury přimíchala do vrásnění tzv. ammonitico rosso a vznikl dolomit v barvě cihel. Tento ojedinělý úkaz je na jihozápadě od Dimara a končí u jezera Molveno.Obrazek

O hodně mladší, přibližně před 40-20 miliony lety vznikla část alpská vulkanickou činností - tzv. Adamelský Pluton.

Poslední změny obě pohoří zaznamenaly v období doby ledové, kdy pohybující se ledovce vytvořily nynější podobu celé oblasti.

Flora a Fauna - je v celé oblasti výrazně odlišná. Najdeme tu Olivy a Magnolie u Lago Toblino v údolí Sarca a Adige až stela alpina - protěž na nejvyšších vrcholcích.Nejpočetnější jsou hořce,rododendrony,zvonky a nigritelle s výraznou vůní.Na druhou stranu jsou zde i vzácné Pianelle della Madona a rapunzie.Vzácností jsou také konvalinky, které rostou v okolí Lago di Tovel. Roste zde i kaštan jedlý ale do cca 800 mnm.

Bohatá je také fauna - kamzíci, srnci,jeleni,kozorozi,medvěd hnědý,lišky,kuny, tapír,lesní,orel skalní i královský,jestřábi,sokoli,krahujci.V řekách je spousta druhů ryb, nejčastěji pstruhy, lososy, kapry, mareny. Jen v  jezírku Tovel žije přes 3.000 druhů živočichů.Dříve se toto jezírko jmenovalo Lago Rosso - červené jezero, protože mělo krvavě rudé zabarvení. Toto zabarvení zapříčinil mikroorganismus glenodinium sanguineum Marchesoni. Po roce 1964 tento organismus z jezírka zmizel, takže aktuálně má jezírko zbarvení tmavě zelenomodré.

ZAJIŠTĚNÉ CESTY - FERRATY V DOLOMITECH BRENTA:

Via ferrata CLAUDIO CONSTANZI - z rifugio Graffer na Rifugio Peller přes Cima Sassara a Cima Nanna, převýšení 638 m, obtížnost - velmi náročné, dlouhé 11-12 hodin.Doporučuje se jít až po půlce srpna.

Via ferrata delle PALETE - z Passo Groste, kolem Cima Sassara,přes Cima Nanna na rifugio Peller.Obtížnost - lehká ferrata, ale dlouhá - cca 10 hod, převýšení 1300m.

Via ferrata GUSTAVO VIDI - Z passo Groste kolem Pietra Grande zpět na Passo Groste. Obtížnost - lehká ferrata, krátký cca 4 hodinový okruh.

Obrazek

 

 

 

 

 

Via ferrata SOSAT - Z rifugio Alimonta na rifugio Tuckett.Obtížnost - lehká ferrata

Via ferrata OSVALDO ORSI - z Rifugio Tuckett na rifugio Pedrotti.Obtížnost - lehká ferrata přibližně čtyřhodinová s převýšením 400 m

Obrazek

 

 

 

 

 

 

 

Via ferrata BOCHETTE ALTE - z rifugio Tuckett na rifugio Alimonta.Obtížnost - náročná - nutné mít horolezecké vybavení. Převýšení 1200 m a celková délka 6hodin.

Via ferrata OLIVA DETASSIS - okruh z rifugia Brentei.Obtížnost - těžká.Převýšení 735 m  délka 2,30 hod.

Obrazek

Via ferrata BOCCHETTE CENTRALI - z rifugia Pedrotti na rifugio Alimonta. Obtížnost - těžká.Převýšení 600 m  délka 3,30hod

 

Via ferrata LIVIO BRENTARI - z rifugia Pedrotti na rifugio XII.Apostoli.Obtížnost - těžká,nutné mačky a cepín.Převýšení 800m délka 7,30 hod

Via ferrata ETTORE CASTIGLIONI - z rifugia Agostini na rifugio XII.Apostoli.Obtížnost - těžká.Převýšení  450 m, délka2,30h.

 

VYSOKOHORSKÉ CESTY V DOLOMITECH BRENTA

 

1. Rifugio Peller - Sasso Rosso 2645 mnm - Cima Nanna 2572 mnm - Rifugio Peller

- převýšení 623 m, délka 4,30 hod.Obtížnost - střední - náročné při výstupu po krestě na Sasso Rosso.Pod rifugio Peller se dá dojet autem z městečka Cles.

Obrazek

 

 

 

 

 

 

 

2. LAGO TOVEL - MALGA TUENA

- od hotelu Miralago, který je na břehu jezírka se jde po lesní cestě, až se přijde na značku č. 309. Převýšení je 562 m, délka 4 hodiny. Obtížnost - jednoduché.

3. LAGO TOVEL - MALGA TERMONCELLO - VALLE DI S. MARIA FLAVONA - LAGO TOVEL.

- opět od hotelu Miralago po lesní cestě, ale potom se pokračuje po značce 339.Převýšení 722 m,délka 6 hodin.Obtížnost střední.

4.TRAVERS Z LAGO TOVEL DO DIMARA

- od hotelu Miralago po 310 na Malga Tuenna a pak na Passo Nanna. Odtud údolím koní - Val dei Cavai do Dimara - Carciato, nebo do Malé. Převýšení 1100m,délka 8 hodin.Obtížnost - těžké pro svoji délku.Technicky nenáročné.

 

 

Náhledy fotografií ze složky BRENTA